z pramenů se rodí řeky
krajina rozvodí Labe a Vltavy
kde se z pramenů rodí řeky
Údolí Bohumilského potoka na rozhraní katastrů obcí Jevany a
Konojedy je kouzelným koutem přírody Černokostelecka. Přímo na potoce a v blízkém okolí údolí zanikly v
minulosti obce Cukmantl a Aldašín. Údolím procházely lovecké chodníky a
pytlácké stezky. Údolí je zaříznuté do krajiny téměř stometrovým výškovým
rozdílem, je orientované k severu a do tohoto hrdla sbírá vodu z polí
až od rozvodí u Kostelce nad Černými lesy.
Nevelký Bohumilský potok, který v létě "sotva teče" se dokáže po bouřce v mžiku rozvodnit. Zbytky hrází zaniklých rybníků jsou němými
svědky povodně, která se údolím prohnala. Na stinném svahu rostou v lesním porostu staleté smrky místního ekotypu
"Posázavský smrk", jako živá připomínka původních přirozených smrčin. Je tu hluboký stín a zima tu trvá trochu déle
než v okolí. V létě se tu člověk schová před vedrem.
prosba lesa
"Milý člověče! Jsem dárcem tepla v tvém krbu za chladných nocí a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce. Já jsem dal trámoví tvému obydlí a desku tvému stolu, ze mne je lože, ve kterém spáváš i kleč tvého rádla. Já jsem dodal topůrko do tvé sekery a branku do tvého plotu. Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvojí rakve. Jsem tím, čím pro blahobyt je chléb a pro krásu kvítko. Slyš tedy moji prosbu: Nepustoš mne!"